Jak připravit dítě s PAS k lékaři

Kdybych se měla rozhodnout, jestli s Kubíkem půjdu na hřiště plné dětí nebo na prohlídku k lékaři, vyberu si to hřiště. I přes to, že takové akce nebývají z nejlehčích a v podstatě vždy jsem připravena na to, že může dojít k nějakému nedorozumění nebo snad i konfliktu.

Socializace je oříšek. Větší oříšek jsou ale návštěvy doktorů.

S Kubou už jsme toho absolvovali opravdu hodně. Odmala je sledován na ortopedii, protože se narodil s nezakloubenými kyčlemi. Stačil mít natažený sval, rozbitou bradu, ret, záněty spojivek, operaci zubů, zevní afty a různé další extempore. K tomu samozřejmě přidejme kontroly spojené s diagnózou, mj. na očním či na neurologii.

Pro jedno vystrašené dítě je to výkonů ažaž a já i přes jeho zkušenosti u každé další návštěvy lékaře vnímám velký otazník – zvládne to? Absolvujeme to všechno nebo budeme muset přijít znovu?

Vím, že děti obecně k lékaři nechodí rády. Děti s autismem, ty menší především, však v této nechuti spojuje jednoznačně silný faktor – obrovský, až paralyzující strach z neznámého.

Co z toho vyplývá?

Je nutno z neznámého udělat známé.

Ale to je jenom jedna z věcí, kterou je potřeba vzít před návštěvou lékaře v potaz. Pojďme se tedy podívat na to, co všechno se dá udělat pro zdárný výsledek v ordinaci. Kdo je připraven, není zaskočen!

Správná volba termínu návštěvy

Tam, kam nejdete s akutní nemocí a objednáváte se dopředu, je důležité pečlivě zvolit termín návštěvy. Když znáte své dítě, zpravidla víte, která denní doba je vhodná. Je velmi žádoucí, aby nemělo hlad, žízeň, aby nebylo unavené.

Mějme na paměti, že mnohé děti s PAS můžou mít tyto pocity buď intenzivnější, nebo méně zjevné. O pití nebo jídlo si klidně nemusí umět říct, a přesto můžou být v nepohodě a mít nedostatek.

Jako rodiče jejich pitný a celkový režim hlídáte, ale i tak to považuju za dobré připomenout, protože jakákoliv fyzická nepohoda snižuje schopnost se soustředit a zvládnout zátěžovou situaci.

Mně se už mockrát smáli, že jsem jak mobilní sámoška. Vím ale, proč to tak mám. S Kubou není problém zatoulat se na delší procházku, než je v plánu, dělat věci nečekané. A když ho hlad nebo žízeň přepadne, nemusí být tak snadné umět mu vyhovět všude – rejstřík toho, co jí, není zas tak široký.

Stejné je to s nečekanými krizemi, čekáním… jídlo a pití rozptyluje a usnadňuje náročnější chvilky. A tak nosím svačinky a jsem na vše připravena

Když jsou děti větší a chodí třeba už do školy, i jejich energie a celková výkonnost hodně klesá, jakmile se blíží čtvrtek či pátek. To můžou být taky rizikové dny.

Možná si říkáte, že takhle se k doktorovi nedostanete nikdy. Nebude to tak horké, ale je dobré zvážit všechny okolnosti, které se načasování týkají. Nic není ideální a ani my nechodíme vždy tak, jak by nám to vyhovovalo nejvíc, ale děláme nejlépe, jak umíme.

Pozor na fázi Měsíce

Luna nás dokáže hodně potrápit a možná už víte, že řada dětí s autismem je v období úplňku či novolunní podstatně citlivější. Není to nic, s čím bychom mohli něco udělat, ale pokud vás čeká náročnější vyšetření, určitě neprohloupíte, když jej budete od podobných dat směřovat raději dále.

Kdy to dítěti oznámit?

Řekněme, že už máte jasno v termínu. Co dál?

Tak jako u všeho, i tady platí, že zásadní informace tohoto typu (tedy o plánované návštěvě lékaře) musí přijít předem a včas. U každého může být ono VČAS jiné. Záleží na věku dítěte, na tom, jak moc příprav potřebuje, na způsobu komunikace.

Kubovi všechny doktorské návštěvy oznamujeme vždy dopředu. U těch těžších paradoxně jen dva až tři dny před plánovaným termínem, protože vědomí toho, co se bude dít, ho hodně znervózňuje. Chci, aby měl přehled, a věděl, že to přijde, ale zas ne moc dopředu, aby se tím netrápil a nemyslel na to příliš dlouho.

Před nedávným očkováním měl tuto informaci jen dva dny a bylo hodně znát, že na to permanentně myslí a jeho strach to bohužel zvětšovalo.

Tuto informaci určitě podpořte i vizuálně. Máte-li kalendář nebo komunikační tabuli / nástěnku, kde máte denní, týdenní nebo zkrátka pro vás optimální režim znázorněný pro dítě, zařaďte to tam. Pro školáky nejspíš postačí slova s jednoduchým obrázkem nebo i bez, pro menší děti můžete začít piktogramem lékaře.

Výborné je, pokud máte fotku lékaře, ordinace, budovy, ve které sídlí. To vše dělá z neznámého známé a dítě alespoň zčásti ví, co očekávat. Nejdete-li na dané místo poprvé, dítě si takto dokáže přiřadit místo ke vzpomínce a třeba i k běžnému dění, které tam může očekávat.

Komunikujte s lékařem předem

Pokud to jen trochu jde, zjistěte si u lékaře, co přesně můžete očekávat. Velmi to pomáhá a vy tak zjistíte, na co dítě připravit. Každý lékař na tohle nemá prostor a občas, co si budeme povídat, ani není ochoten, ale stojí to za pokus.

Je i dobré upozornit ho na to, v čem pravděpodobně může nastat u dítěte problém, na co si dát pozor.

Já jsem byla nedávno naprosto nadšena, když mi aktivně volala Kubova budoucí fyzioterapeutka, ke které máme jít brzy poprvé. Sdělila mi, co se bude dít, ptala se, co by případně mohlo působit potíže, konzultovala se mnou všechno, s čím počítat či nepočítat.

Pro mě teď bude mnohonásobně snazší Kubu na první návštěvu připravit.

Vizualizujte předpokládaný průběh návštěvy

Pokud víte, co se bude v průběhu návštěvy lékaře dít, pokuste se to dítěti vizualizovat. Ať má jasnou představu toho, co očekávat a naopak i čeho se nebát.

Dítě, které bylo minule u svého pediatra na odběr krve, může mít strach, že na další návštěvě proběhne totéž, i když to není pravda a vy jdete jen na prevenci. V takovém případě doporučuji na vizualizaci návštěvy zařadit odběr krve a výslovně ho na obrázku škrtnout.

Vše samozřejmě doprovázíme povídáním, ať už je dítě verbální nebo ne, ale mít v ruce přípravu, něco, čeho se dítě může tzv. „chytit“, je příjemné.

Kubík už hodně mluví a hodně rozumí. Přesto vizualizace chystám pořád. Jsou jednodušší, nejdou tolik do detailů, občas stačí jen slova místo obrázků, ale dělám je. Procházíme si je opakovaně a on ví, co jej čeká.

Na nedávném očkování to bylo hodně těžké a on se opravdu moc bál. Vím ale, že bez přípravy by celý proces v ordinaci trval podstatně déle a s nejistým výsledkem.

Vizuální přípravou může být i video; na Youtube dnes najdete prakticky cokoliv – zkuste si zadat klíčová  slova a je možné, že narazíte na něco, čím dítě snadněji připravíte na danou akci. Pokud jste četli rozhovor se zubní lékařkou, který vyšel tady na blogu v listopadu 2020, víte, že zrovna tam jsou dva odkazy týkající se přípravy na zubní prohlídku.

Dobrá zpráva je, že s vizualizací vám dnes můžou pomoci i různé materiály. Za nás jednoznačně vede knížka U PANÍ DOKTORKY, kterou vydal vsetínský spolek Auxilium – bez ní příprava na prevenci jako by nebyla!

Z dalších ale ráda připojím i tipy, byť nevyzkoušené, z nakladatelství Pasparta – vypadají slibně!

Klárka jde k paní doktorce
Obrázkové režimové karty U lékaře

Motivujte

Už možná víte, že děti s PAS mají mnohem silnější potřebu odměn a motivace. Není jim vlastní mít jasno v tom, proč by se měli učit to či ono, proč by měli plnit určité úkoly. A tak je motivujeme.

Návštěva lékaře není pro ně nic jiného než další, docela velký, úkol. Musí u toho překonávat strach, hypersenzitivní děti možná i diskomfort kvůli dotekům. Je v pořádku je za zvládnutí situace odměnit.

Víme, že odměna nemusí být jen sladká; lze motivovat i zážitky, návštěvou oblíbeného místa…záleží na tom, co má vaše dítě rádo a co ho opravdu potěší. My bychom jeli nejspíš někam vlakem 🙂

Trénujte

Když víte, co se u lékaře bude dít, stojí za to si to doma zkusit. Dítě může trénovat, jak otevřít pusu na prohlídku u zubaře. Můžete vyzkoušet špachtli na prohlídku krku, před návštěvou neurologa ťukat do kolene…zkrátka to, co lze udělat doma, udělejte. Už to totiž potom nebude co? Neznámé 😉

Testy na COVID lze u nás dělat ze slin. Protože jsme na testy zrovna nedávno byli, trénovali jsme proces ZAKAŠLAT – NAPLIVAT. Na to jsem vizualizaci ani netvořila, místo toho jsme trénovali samotnou činnost. Když překonal počáteční strach, v kontaktu se mnou dělal přesně to, co jsme trénovali.

Připravte se na všechny varianty

Udělali jste všechno správně, a přesto to nestačí a dítě nespolupracuje? Může v tom být více věcí.

Přece jen příliš paralyzující strach, špatná kondice nebo taky potíž s osobou v bílém plášti. Děti s autismem, pokud jim někdo vysloveně nesedí, mají často problém tuto averzi odbourat a začít spolupracovat. Zkrátka když jim někdo nevoní, může se stát, že nemá šanci. Bez ohledu na přípravu, na motivaci, na cokoliv.

Je přirozené, že vás takový neúspěch připravované akce dokáže zklamat, naštvat, zkrátka pozlobit. Odcházíte s nepořízenou a musíte přijít znovu. Já to mívám taky tak. Bohužel ale jsou věci, které ovlivnit příliš nelze, a pochopení, vstřícnost a respekt si naše děti zaslouží. Trpělivost je na místě.

Praxe dělá mistra

Máte z toho hlavu jak meloun? Nebojte se – jako ve všem i tady praxe dělá mistra. Důležité je sledovat své dítě, pochopit, co mu dělá potíže, co mu vyhovuje či nevyhovuje a snažit se podobné aktivity nastavit tak, aby mělo co nejmenší potíže to zvládnout. Nebo v ideálním případě potíže žádné.

Tento text navazuje na minulý článek, který objasňoval důvody (a výhody) docházení v rámci diagnózy k psychologovi, psychiatrovi, neurologovi a také řadu informací o tom, jak volit vhodné lékaře, kde je hledat, souvislosti s řízením o příspěvku na péči apod. Pokud jste nečetli, určitě se podívejte!

V přípravách je rovněž databáze doporučovaných lékařů. Oslovila jsem rodiče dětí s PAS, aby, pokud mají své dítě v péči lékaře či terapeuta, který je citlivý a zkušený, posílali své tipy z celé České republiky. Aktuálně připravuji souhrnný dokument s těmito informacemi, který pak bude zdarma ke stažení – nezapomeňte tedy sledovat můj web a sociální sítě – tam bude o dokončení databáze jednoznačně zmínka.