Možná si vzpomenete, že jsem před časem vydala článek o synově zubní operaci v narkóze. Do tohoto bodu žádný rodič nechce dojít, a přece se to u dětí s autismem často stává. Když jsem se v létě setkala s kamarádkou zubařkou, napadlo nás připravit společně rozhovor. Tak, abyste měli jasno v tom, jak o zuby dětí správně pečovat – aby vaše děti do narkózy jednou nemusely.
Šikovné ruce MDDr. Jany Schwarzerové o zuby v naší rodině pečovaly nějakou dobu. U ní jsme se přestali bát zubaře a syn si tenkrát dokonce nechal nakouknout do pusy. Její klid, trpělivý přístup a moderní metody byly tak příjemné, že se v jejím křesle dalo i usnout (nepřeháním!).
Dnes jsem moc ráda, že vám můžu nabídnout naše společné povídání, jehož cílem bylo hlavně přinést informace o tom, jak se o zoubky dětí správně starat už od miminka, jaké používat pomůcky, čeho se vyvarovat.
Pro nás péče o synkovy první zuby začala takovou tou žínkou – zajíčkem. Je to dostačující péče pro čerstvě prořezané zoubky?
Ano, zrovna tato žínka mi smysl dává a na dobu prořezávání prvních zoubků je na hygienu určitě dostačující. Jakmile se ale první zuby prořežou, vyměnila bych ji za jemný dětský kartáček na zuby.
Co rozhodně nedoporučuji pro péči o první zoubky, jsou kartáčky se silikonovými štětinkami, ty jsou fajn na dobu PŘED prořezáním, na masáž dásní, ale čistící funkci na samotné zuby mají nulovou.
Od jakého věku je potřeba používat zubní kartáček a případně jaký je pro tu „premiéru“ vhodný?
Pokud děťátku prořežou první zoubky v době, kdy je ještě stále PLNĚ kojeno, nemusíme si s čištěním lámat moc hlavu, postačí nám už zmiňovaná žínka nebo navlhčená plena, vatový tampónek. Se zaváděním prvních příkrmů nebo i pokud máte dítě na umělém mléce, je potřeba myslet i na to, že zuby musíte začít čistit kartáčkem.
Mně se jako první kartáček velice osvědčil Jordan extra soft pro 0-2 roky, dá se sehnat například v drogeriích DM za 60 Kč. Vyhovuje mi hlavně proto, že má malinkou hlavičku, jeho vlákna jsou velice měkká a příjemná a rukojeť je tvarovaná jako kousátko, takže má více využití. Samozřejmě ale postačí jakýkoliv kartáček s malou hlavičkou a měkkými štětinkami.
Už dříve jsi mi říkala, že zubní pasty je určitě potřeba dávat méně, než mnozí rodiče, případně i větší děti, běžně dávají. Kolik je tedy v pořádku a i tady se zeptám: Od jakého věku je vhodné s ní začít, popř. s jakou?
Ano, to je omyl, který se nám snaží vsugerovat reklamy. Když totiž vidíte reklamu na pastu, tak ji vždy nanášejí přes celou délku kartáčku a ideálně ještě do kopečka, abyste jí více spotřebovali a firmy jí více prodaly. 🙂
Pro dospělého člověka stačí množství pasty velikosti hrášku, u nejmenších dětí se ten kartáček v podstatě jenom tak zašpiní, aby děti vnímaly chuť, ale aby jí zbytečně moc nespolykaly, protože ještě neumí vyplivovat. U těch nejmenších dětí je fajn značka Jack n´Jill bez fluoridu; mají spoustu prima příchutí jako např. jahodovou nebo žvýkačkovou a sladkou chuť zajišťují xylitolem, který se nepodílí na vzniku kazu.
Ty názory na to, kdy zavádět zubní pastu, a jestli s fluoridem nebo bez, se různí. Obecně bychom to mohli shrnout asi tak, že pokud jsem schopna vyčistit zuby u dítěte na 100 procent, tak pasta není potřeba, ale může mi u těch menších dětí pomoci v procesu čištění, s pastou se můžou protesty minimalizovat nebo nebudou vůbec, protože to dětem prostě chutná.
Nic nenahradí manuální vyčištění zubů, ale pasta s fluoridy může pomoci, pokud si nejsem jistá, že jsem schopna vyčistit na 100 procent, fluoridy mi s těmi pár nejistými procenty pomohou. U malých dětí proto volím speciální pasty se sníženým obsahem fluoridů. Ve chvíli, kdy dítě pastu cíleně nejí a je schopné ji vyplivnout, může používat normální pastu pro dospělé.
Už jsem slyšela tvrzení lékaře v tom smyslu, že není důležité, jak často zuby čistíme (2x, 3x denně), ale jak důkladně. Souhlasíš s tím?
Na sto procent! Heslo moderní stomatologie je : Čistý zub se nezkazí! Mívám na pacienty záludné otázky typu: „Jak dlouho se mají čistit zuby?“ Ty bys určitě správnou odpoveď věděla – tak dlouho, dokud nejsou všechny čisté. 🙂
A pokud se někdo pozastaví nad tím, jak poznat čistý zub, je na to jednoduchá pomůcka – přejet si po zubech jazykem, pokud jsou čisté, jsou úplně hladké, pokud cítíte drsný povrch, tak je to povlak, ze kterého se ty zuby kazí.
Schválně si zkuste sáhnout jazykem na sedmičku nahoře směrem u tváře nebo sedmičku dole u jazyka. To jsou takové klasické schovky! A zkuste si tyhle místa zkontrolovat po čištění zubů – měly by být úplně hladké, jinak jste neodvedli dobrou práci. No a pokud neodvedete dobrou práci, jak to potom asi dopadne s vašimi zuby?
Častý argument, který slýchám, je, že ale já znám člověka, který zná člověka a ten měl dědečka, který si nikdy nečistil zuby a v padesáti ještě neměl jediný kaz! Tak. Ano, genetika může hrát v kazivosti roli, ale garantuji vám, že zmiňovaný dědeček sice možná v padesáti neměl ani jeden kaz, ale v padesáti pěti už neměl ani jeden zub, jelikož měl paradentózu, protože si nečistil zuby a ty mu vypadaly.
A i kdyby měl geneticky dané vyšší množství kazutvorných bakterií nebo menší množství obranných látek ve slinách, tak vždy se tato skutečnost dá zvrátit poctivým čištěním. Já jsem toho chodícím důkazem. Když jsme si na studiích dělali testy na množství kazutvorných bakterií ve slinách, tak jsem stála na bedně a opravený zub mám pouze jeden – hřích z mládí. Takže učistit se to určitě dá.
Pokud si nejste jisti, jestli čistíte své zuby správně, určitě doporučuji návštěvu dentální hygienistky, je to služba, která se vám mnohonásobně vrátí! Důkladně s vámi probere techniku čištění a případné nedostatky odstraní.
Další otázka zase souvisí s věkem; určitě chceme všichni vést děti k samostatnosti. Kdy je dítě motoricky zdatné natolik, že se mu čištění dá svěřit, byť třeba na závěr trošku dočistíme my rodiče?
Tady taky neexistuje univerzální odpověď, toto bych nechala zcela na rodičích. Znám děti rodičů zubařů, které si v šesti letech čistí samy i mezizubním kartáčkem. Ale stejně tak znám děti, které potřebují ještě v dvanácti letech dočišťovat od rodičů, protože to samy nezvládnou, anebo jsou líné. Takže pokud vaše dítě jeví zájem o to si samo čistit zuby, určitě jej nechte a pak dočistěte.
Ideální je jít dítěti příkladem a čistit zuby společně. A pokud si nejste úplně jisti, jak to dítě zvládá, před návštěvou zubaře ho nechte, ať si vyčistí zuby samo a zubař už vás bude informovat o tom, jak to zvládlo, jestli je potřeba ještě dočišťovat nebo to bylo v pořádku.
Další dobrou pomůckou můžou být barvicí tablety, které dítě necháte rozžvýkat/rozpustit v puse a ty vám obarví špatně vyčištěná místa.
Není žádnou vzácností, že malé děti (i ty s PAS) čištění zubů nemají rády. Máš nějaký tip, jak toto překonávat?
No, i tu je každá rada drahá. Je dobré se ptát po okolí, jak to zvládají, sbírat nápady a tipy a potom využít to, že znáte své dítě nejlíp a zkoušet, co na něj platí.
Já jsem u svého osmnáctiměsíčního syna nakonec skončila v kombinaci dvou postupů, kdy ho jakoby přilehnu aby se nehýbal a k tomu mu pouštím video jeho oblíbeného Krtečka. Malý je v pohodě a kouká a já mám pět minut svatý klid na to, dělat si v jeho puse co se mi zlíbí :-). Takže doporučuju zkoumat a zkoušet, taky jsem toto neobjevila hned a nečekám, že mi tenhle postup vydrží až do jeho patnácti let. 😉
Jaký je tvůj názor na aplikace typu Super zoubek, které mají děti vizuálně motivovat a provázet je při čištění?
Přímo tuto aplikaci neznám, ale upřímně říkám, že cokoliv, co vám pomůže v lepším vyčištění, bude děti motivovat nebo jim pomáhat v systematice čištění, je plus a určitě vítané. Často se mě rodiče ptají na elektrické zubní kartáčky – u dětí toto bývá motivace, že je čištění potom více baví.
Za mě ano, jen ne elektrický kartáček ale sonický. Elektrický kartáček má malou kulatou hlavičku, která se točí a to může poškodit měkké tkáně, dásně, způsobit jejich ústup a následnou citlivost zubů. Sonický kartáček má hlavičku podlouhlou a vytváří pohyb tzv. motýlích křídel – metoda čištění je velice jednoduchá, zvládne ji doopravdy každý a hlavně neublíží.
Znamená to moci používat elektrický kartáček v pozdějším věku nebo vůbec?
Vůbec. Pokud chci s čištěním pomoct, sáhnu po sonickém kartáčku.
Pořádala jsi besedy o zubní péči pro batolátka a samozřejmě máš řadu zkušeností ze své praxe – je něco, v čem jako rodiče dělám opakovaně chybu? Už od raného věku dítěte?
Nejčastější chybou je, že se mléčné zuby nečistí vůbec. Ne, nedělám si legraci, doopravdy je spousta lidí, kteří ti řeknou, že si mysleli, že se mléčné zuby čistit nemusí, protože vypadnou.
Další častou chybou je, že rodiče nechají děti si čistit zuby samy, bez dozoru, no a takové roční dítě si doopravdy samo zuby vyčistit nezvládne, to ten kartáček maximálně pokouše a tím se zuby neočistí.
Často také slýchávám, že se rodič s dítětem prostě nechce prát, dítě si zuby nechce nechat vyčistit a rodič řekne, že radši svému dítěti nechá zkazit zuby, než aby si kazil svůj vztah s dítětem tím, že ho bude nutit do čištění přes křik.
Tento názor jim většinou vydrží do prvního zákroku u zubaře, a i když máte citlivého a kvalitního zubaře, který s dítětem pěkně komunikuje, tak zubařský zákrok není nic příjemného, to asi víme všichni. Pokud se tomu dá vyhnout, tak bych jako rodič udělala vše pro to, abych k tomu nemuselo dojít.
Mnozí rodiče dětí s autismem (včetně nás) často u lékařů naráží na jakousi netrpělivost. Je znát, že lékař (z jakéhokoliv oboru) nemá časový prostor na pomalejší a k dítěti více respektující a individuální přístup. Jak to vnímáš ty? Jsou lékaři tak moc pod tlakem času nebo to jde dělat i jinak?
Jsou. Netuším, jak je to v jiných specializacích, ale běžný zubař má na preventivní prohlídku doopravdy pouze několik minut, na navázání vztahu a získání si důvěry dětí s PAS nebo i fobických pacientů je to prostě žalostně málo. Doktoři, ať už v soukromém sektoru nebo v nemocnicích, jsou tak tlačeni nejenom velkými řadami čekajících pacientů, ale i prostým faktem, že nikdo z nás nechce být ve své práci prodělečný.
Nemusí to být jen děti s hendikepem, které je obtížné ošetřit. Vím, že v rámci tvých besed padlo i téma „Jak připravit dítě na návštěvu zubaře“. Jak tedy? Co je z tvého pohledu důležité?
Myslím, že moje odpověď tě potěší. 🙂 Je to komunikace. Je důležité o tom s dítětem mluvit, připravit ho na to, co ho čeká. Popsat mu, že pan zubař musí zoubky prohlédnout, má na to kromě speciálního křesla i speciální nástroje, malé zrcátko a ostré pátradlo, zrcátkem zoubky prohlíží i zezadu a pátradlem na zuby poklepává.
Vždycky jsem všechno dětem ukazovala, hlavně ostré pátradlo budí respekt – myslím si, že i u dospělých, u dětí je fajn jim ukázat, že se tím klepe na zoubky a předvést jim to na nehtech, tak zjistí, že to vůbec nebolí a v puse vždy varuji, že teď budu ťukat, aby se dítě neleklo.
Takže rodiče vždy prosím, aby třeba týden dopředu před návštěvou zubaře už o té s dítětem mluvili, popisovali, jak to u zubaře chodí, že kromě křesla bude zubař do pusy svítit moc ostrým světlem, aby tam viděl, protože v puse je tma, bude do pusy sahat, bude zoubky kontrolovat, jestli jsou zdravé.
Důležité je dítěti nikdy nelhat; pokud jdete k zubaři s tím, že dítě něco bolí, tak mu neslibovat, že pan zubař se jen podívá a nic dělat nebude, protože když zubař nic neudělá, tak dítěti od bolesti nepomůže; když ale rodič slíbí, že se nic dít nebude a zubař něco dělat bude, tak dochází ke ztrátě důvěry k zubaři.
Stejně tak je špatně, když dítě zubařem strašíte. Takové to klasické – „Když si nebudeš čistit zuby, tak ti je pan zubař bude muset vyvrtat a bude tě to strašně bolet.“. To se pak nemůžete divit, že to dítě když přijde k zubaři, tak ani neotevře pusu.
Pozn. autorky: S komunikací samozřejmě nadšeně souhlasím a jako vždy bych ji v případě dětí s autismem doplnila o vizualizaci. Příklad takové vizuální pomůcky najdete v již zmíněném článku o zákroku. Na Youtube se dá najít i řada videí – více či méně kvalitních – o návštěvě dítěte u zubaře. Připojuji dva odkazy – byť je to anglicky, zaujalo to i našeho syna. Pro zvládnutí zákroku běžnou cestou to sice nestačilo, ale třeba jako příprava na preventivní prohlídku to jistě není špatné.
A Child’s Visit to the Dentist – An educational video for kids
Autism Video Model- Going to the Dentist (Look at Me Now!®)
Pokud si pamatuju správně, v loňském roce došlo ke změně u zdravotních pojišťoven, které nově hradí využití rajského plynu při ošetření náročnějších pacientů. Pocítíme takovou změnu jako rodiče? Začne nebo začalo více zubařů takovou možnost běžně nabízet?
Obávám se, že nezačne. Proplacení od pojišťoven se týká pouze zubařů se speciálním vzděláním ze systému celoživotního vzdělávání se specializací na pedostomatologii. Toto je specializace, kterou moc zubních lékařů nemá, já popravdě neznám ani jednoho. Takže myslím, že pacient změnu nepozná.
Jsem lektorka v oblasti výchovy a vzdělávání dětí s autismem a zároveň máma chlapce na spektru. Vzdělávám a inspiruju rodiče i pedagogy a pomáhám jim s dětmi s autismem najít společnou cestu. Dělám to skrz praktické eBooky, články na blogu, konzultace a především také v online kurzu. Ráda o tématu i přednáším. Díky vlastní zkušenosti a odborným znalostem problematiky přináším léty ověřené a funkční postupy a potřebnou psychickou podporu.