Když dítě s PAS nechce kreslit: 10 tipů, jak ho k tomu přivést

Stoleček pro dítě je připravený. Nastřádané krabičky pastelek jako dárky od blízkých, k tomu pěkné omalovánky nebo zkrátka čisté papíry. Lákáte synka či dceru ke kresbě, protože už se začínáte orientovat a víte, že k rozvoji řeči Vašeho nemluvícího dítěte hodně přispívá také grafomotorická dovednost – kresba.

Dítě však stávkuje. Tužky nebo pastelky se zjevně štítí a i přes sebevětší nudu do toho prostě nejde. Běží dny, týdny, měsíce. Pokrok nulový. A Vy si zoufáte.

Přesně tam jsem byla

Znáte tu situaci? Já ano, protože přesně v takové jsem se se synem roky potácela. Věděla jsem už o významu kreslení. Těšila jsem se, že se Kuba zabaví i jinak než roztáčením předmětů a jinými trochu podivnými způsoby hry. Představovala jsem si jeho obrázky připíchnuté na lednici, dárky v podobě obrázků prarodičům, možnou komunikaci pomocí obrázků i z jeho strany.

Už mi bylo jasné, že kresba je důležitou součástí celkového vývoje, i kdyby šlo donekonečna o abstraktní čmáranice. Ale Kuba intenzivně bojkotoval opravdu hodně mých snah ho ke kresbě zlákat. Ve speciální školce, kam tehdy chodil, ho sice citlivě vedli tak, že pracoval dle pokynů i v kreslení, ale jeho odpor zůstával silný.

Jeho postoj byl ve smyslu odpracovat nutný „výkres“ a zahodit tužku; nějaké domácí pokusy už vůbec neměly šanci. Jako by ta činnost byla ztělesněním všeho zlého. Doma se válely nové a nové sady pastelek a omalovánek, ale většinou musely nakonec stejně putovat k jinému dítku.

U nás to vypadalo marně a mně docházela fantazie.

Dnešníma očima

Tak jak jsem se spoustu věcí učila za pochodu a v počátcích fungovala mnohdy metodou pokus-omyl, kreslení zůstalo v mladším předškolním věku jen těžko překonávanou bariérou. Synkův vývoj v této oblasti byl VELMI pozvolný a s pokroky jsme čekali víceméně až do věku šesti let. Ale dočkali jsme se a to bylo důležité.

Kdybych tenkrát věděla všechno to, co vím dnes… Možná by to bývalo bylo lepší, ale možná taky ne. Naše děti k určitým dovednostem a k odvaze něco zkusit dozrávají podstatně delší dobu než děti zdravé.

Četla jsem, že s některou obtížnější dovedností čekají skutečně tak dlouho, dokud si nejsou jisté, že ji zvládnou na sto procent. To by ostatně vysvětlovalo třeba jeho odvykání od plen, kde se to zlomilo po dlouhých snahách doslova ze dne na den a náhle přesně ve chvíli, když jsme začínali rezignovat. Ale to je jiný příběh 🙂

Možné cesty k pokroku

Naše děti tedy potřebují čas. Ruku v ruce s časem, trpělivostí a láskou rodiče a usilovnou péčí a motivací v žádaných oblastech mohou dosahovat pokroku. Je to mravenčí práce a je to běh na dlouho trať.

A i když některé děti s autismem kreslí rády a nemají s tím potíž, je opravdu velká řada těch, co jsou na tom jako náš syn dříve. A dost možná rodiče, co cítí stejnou bezmoc, jako jsem dlouho cítila i já.

A právě proto dnes nabídnu své tipy, jak podpořit vztah ke kreslení a co všechno s kreslením souvisí. Některé nám fungovaly už v mladším věku, byť omezeně, některé jsem se naučila příliš pozdě – ovšem lepší pozdě nežli později, že 🙂


1. DOPŘEJTE DÍTĚTI HODNĚ POHYBU

Teď si možná říkáte, jestli jsem si trochu nespletla téma… Nespletla. Správnému vývoji jemné motoriky (a tudíž ochotě to vůbec zkusit) předchází hrubá motorika. S dítětem blbněte, poskakujte, pobíhejte, obcházejte hřiště a prolézačky, chystejte mu opičí dráhy. Hodně pohybu a práce s vlastním tělem je velmi, velmi ku prospěchu!

O souvislostech pohybu a rozvoji grafomotoriky se už ostatně zmiňovala i logopedka Kateřina Kunzová v našem dřívějším rozhovoru.

Navíc, když se dítě vyřádí, vydá ze sebe hodně energie a pak přijde domů, může nastat přirozené zklidnění, ve kterém jsou podobné relaxační aktivity vítány. Minimálně k nim nemusí být averze tak silná.

2. NABÍDNĚTE DÍTĚTI GRAFOMOTORICKÉ APLIKACE

Zní to možná zvláštně, když jako druhý tip uvedu aplikace na iPad nebo tablet. Jenže skutečností zůstává, že to byla právě ony, které našeho syna přivedly k prvním obrázkům. Kreslení prstem po displeji mělo ohromný efekt. A naše děti tento způsob „práce“ mnohdy preferují, protože souvisí s vizualizací, která, jak už víme, je pro ně naprosto zásadní.

Spojování teček v obrazce, obtahování naznačených tvarů, obrázků, písmen a číslic Kubu velmi bavilo. Navíc díky tomu pochopil to, s čím některé děti (i zdravé) zápasí ještě ve škole. A sice že píšeme zleva doprava anebo shora dolů. A nakonec – jeho první obrázky měly podobu těch z aplikace. Byly dostatečně jednoduché a on si byl po mnoha opakováních natolik jistý tím, že ví jak na to, že překonal svůj blok a začal je kreslit.

Náš syn používá iPad a pro orientaci v jejich aplikacích je vhodné najet na stránky iSen. Po registraci Vás čeká nepřeberné množství tipů na aplikace a popisy jejich možností a výhod. Na sympatický výčet vhodných aplikací jsem narazila i zde.

Za nás každopádně velmi doporučuji např. Cursive Writing Wizard nebo Doodle Buddy.

S Androidem zkušenost nemám, ale věřím, že i tam je řada vhodných aplikací. Navíc trendem poslední doby je zpřístupňovat řadu aplikací pro oba systémy.

3. PROMYŠLENĚ MOTIVUJTE

Když pominu motivaci jako odměnu za splněný úkol – nakreslený obrázek nebo jen počmáraný papír, je tady ještě motivace ke kreslení prostřednictvím oblíbených témat. Třeba má Vaše dítě rádo auta nebo klidně něco tak „nedětského“, jako jsou nejrůznější hadice a roury. Vybírejte témata, která ho baví; je tam pak jakási pravděpodobnost, že ho i zaujmou a vyburcují k aktivitě.

Zásadní je znát aktuální zájmy a s těmi pracovat. Kdysi jsem četla příběh maminky, jejíž syn miloval semafory. Semafory pak kreslil, stříhal, lepil, vyráběl z různých materiálů… Jeho máma tak využila jeho vyhraněného zájmu k motivaci a následnému rozvoji nejen v kreslení.

Nechte stranou omalovánky Bleska McQueena, pokud to není synův favorit, i když u 90% dětí je. Vycházejte z jeho zájmů!

PINGU – KUBÍKOVA DLOUHOLETÁ LÁSKA:-)

4. NADCHNĚTE SE A ZAPOJTE SE!

Někdy, když chci syna hodně zaujmout, přehrávám a spustím velmi nadšeně a s gestikulací „Já mám nápad!!!“

Nedávno jsem ho tak nadchla pro to, aby své dopravní značky velikosti 1x2cm v počtu asi 100 ks rozložené na pracovním stole postupně přesouval na velký arch papíru. Všechny jsme je tam v žádaném pořadí spolu nalepili. On jásá, že má plakát, já jásám, že má místo k práci. Po dvou dnech už na mě totiž šly trochu mrákoty, zvlášť když se mu něco pohnulo o milimetr a bylo zle.

Můžete MÍT NÁPAD! a nakreslit si jeho oblíbenou věc. Začnete Vy, a pokud kresba bude dostatečně jednoduchá, může se nechat zaujmout pro činnost i dítě! Anebo ho nadchnete „Já modrou a ty červenou!“ Případně – má oblíbeného plyšáka? „Nakreslíme obrázek pro krtečka!“ A nebuďte smutní, že pro krtka do toho jde a pro babičku, dědu nebo i pro Vás ne… to všechno přijde s časem.

5. VEĎTE DÍTĚTI RUKU

Není určitě nic špatného na tom, že v počátcích kreslíte spolu. Mírně mu vedete ruku a nakreslíte třeba jednoduché sluníčko. Postupně tlak své ruky uvolňujete, až nakonec dítě zjistí, že kreslí samo. A za každý obrázek zase chvalte! I když jste ho prostřednictvím jeho ruky vlastně nakreslili Vy.

6. POSTUPUJTE OD VĚTŠÍHO K MENŠÍMU

Drobné omalovánky a složité obrázky jsou pro menší děti příliš těžké. Proto se začíná s velkými obrázky a i v typickém uvolňování zápěstí se malují např. velké kruhy. Na přiloženém obrázku syn maluje kruh kolem jeho oblíbené hračky – auta.

Dítě milující ony zmíněné hadice může motat extra dlouhou hadici… Spojení motivačního tématu a většího volnějšího pohybu je v počátcích velmi nápomocné.

Atraktivní variantou je i karton. Rozložte krabici, klidně ji dejte na zem a nechte dítě čmárat.

7. ZVOLTE VHODNÉ POMŮCKY

I když dětem pořídíme skvělé pastelky, nemusí to fungovat. Proč? Někdy je pro ně obtížné kreslit, když nemají v ruce tu správnou sílu mírně tlačit a výsledek je pak na papíře sotva znatelný. Pastelky bývají tvrdší či měkčí a, jak už to tak bývá, i různé kvality. Když už něco kreslí a stejně to není moc vidět, je to pro ně velmi demotivující!

Opravdu se vyplatí investovat do dobrých pastelek či voskovek, u kterých děti zpočátku nemusí vyvíjet tak velkou sílu. Velmi doporučuji voskovky Stabilo – jsou poměrně tlusté a příjemné na úchop tedy i pro děti, které s jemnou motorikou velmi bojují.

Navíc stačí jen zlehka přiložit a kreslí vážně samy. Barvy jsou krásně syté a dítě vidí okamžitý efekt. Jedinou nevýhodou zůstává vyšší cena, kdy Vás pouhý jedna barvy – jeden kus – vyjde na 50 Kč. Sady těchto voskovek jsou pak vždy finančně výhodnější.

Kromě uvedených voskovek u nás v počátcích velmi bodovaly i fixy. My jsme sklízeli dlouhou dobu úspěch se silnějšími trojhrannými fixy značky  MFP Jumbo Big Marker. Anebo synkovi postačily obyčejné zvýrazňovače. Také dodnes velmi rád kreslí na mazací tabulku nebo na svou bílou magnetickou tabuli na zdi.

Zkrátka najděte něco, co dítěti přinese zpočátku maximální efekt s minimálním úsilím.

8. ZKUSTE METODU OPAKOVANÉ KRESBY

Zmiňovaná logopedka K. Kunzová nás mj. naučila i metodu opakované kresby. Jde o to, že kreslíte cokoliv pouze pomocí následujících šesti různých obrazců:

Kreslíte ideálně Vy jako vzor – vedle dítěte nebo naproti (pak ale musíte zvládnout zrcadlovou kresbu, ať dítě vidí předlohu správně). Krok za krokem pomocí uvolňování skrz obloučky, kolečka, elipsy či čáry můžete vytvořit ledacos. Vy nakreslíte kruh, pobídnete dítě k témuž. Pokračujete třeba elipsou, dítě také, a tak stále dál, dokud není hotovo 🙂

Připojuji navrhované kresby paní Kunzové a zároveň jeden z výsledků – Kubíkovo první auto. Na obrázcích uvidíte, že nejde zdaleka o jeden tah – naopak – krouží se klidně víckrát, což krásně uvolňuje právě zápěstí.

PŘEDLOHA

KUBŮV OBRÁZEK

9. VYUŽIJTE STRUKTUROVANÉ UČENÍ

V rámci strukturovaného učení, kterému se syn věnoval od dvou let, měl vždy nachystané 3 – 4 úkolky v barevných složkách. Jedním z úkolů tak může být i grafomotorický pracovní list nebo kreslení obrázku podle předlohy.

U našich dětí fungují velmi dobře procesní schémata. Nemusí se týkat jen čištění zubů nebo nácviku WC. Postup kreslení obrázku jde taky nafázovat.  Připravit si tak můžete nejrůznější jednoduché postupy, podle kterých dítě něco namaluje. A zase – nejlépe něco, co má rádo. Brzy přijde na řadu příprava na Vánoce – pomůcka níže může hezky posloužit.

Děti s autismem mají potíže s fantazií. Patří to jedné ze tří klíčových oblastí jejich hendikepu, a proto nemůžeme očekávat, že si budou kreslit (minimálně zpočátku) jen tak samy, co je napadne. Potřebují návod. Předlohu, postup kresby, vodítko, které jim přesně určí, jak na to.

10. ZKUSTE VIDEONÁCVIK

Pokud nemáte problém natáčet videa, vhodnou pomůckou je i videonácvik. Natočte ruce, jak kreslí jakýkoliv obrázek. Komentujte, co kreslíte, popisujte postupné kroky. I tady totiž může silně zafungovat princip vizualizace.

Tuto metodu jsme použili u nácviku hry a měla u syna obrovskou odezvu. Pouštěl si to stále dokola a hned si také běžel pro hračky, které ve videu byly použity. Celou akci naprosto kopíroval a zdaleka ne jen jednou. Nevidím jediný důvod, proč by to nemohlo fungovat u kreslení. A když budete kreslit navíc něco oblíbeného…


Každý to má trošku jinak

Na synka fungovalo od každého trošku a všechny uvedené způsoby jsme střídavě používali skutečně léta, než došlo k zásadnějšímu posunu. Každé dítě reaguje na něco jiného, má své vlastní limity a potřeby. Zároveň občas hraje roli taky fakt, že ho/ji kreslení prostě docela jednoduše nebaví.

S respektem k jedinečnosti Vašeho dítěte mu ukažte, co jen můžete. Předveďte mu možnosti, nabídněte mu celý svět, ale buďte nohama na zemi a nezapomínejte, že něco občas zkrátka nejde. A že Vaše dítě s největší pravděpodobností dělá, jak nejlépe umí. Pochvalte ho i za dílčí a drobné úspěchy a buďte za něj rádi.

U nás to trvalo opravdu velmi dlouho. Částečně díky synkově silné averzi, částečně díky tomu, že byla řada jiných priorit, na kterých jsme pracovali. A taky k tomu možná chlapec potřeboval dozrát. Dnes si kreslí své oblíbené předměty a místa, velmi typicky i s těmi nejmenšími detaily a dávno ho k tomu nemusím pobízet.

Ale tak jako u všeho – jsou období, kdy na tužku nesáhne a pak zase období, kdy ji nedá z ruky. I s těmito “vlnami” je nakonec potřeba počítat 😉

Ať to i Vám doma pěkně kreslí

Více než sedm let se věnuji výchově svého syna s autismem. Díky tomu jsem ušla dlouhou cestu, která mě naučila mnohé o něm i o sobě sama. Teď své zkušenosti a poznání sdílím s rodiči, kteří se na stejnou cestu teprve vydávají. Pomáhám jim, aby byla snazší a jejich dítě šťastnější. Můj příběh najdete zde>> Jsem autorkou eBooků Devět cenných rad pro rodiče autistických dětí, Jak vybrat školku pro dítě s autismem a také Jak na vizualizaci a komunikaci u dětí s autismem. Osobní postřehy a zážitky ze života s naším autistickým synem jsem také v průběhu pěti let publikovala na svém prvním blogu Jakub-s autismem proti proudu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.