Mých 10+1 tipů pro klidné Vánoce

Přichází nejkrásnější období roku. Nebo ne? Odpověď za nás, rodiny s dětmi s autismem, nemusí být tak jednoznačná.

Pokud bych měla mluvit konkrétně za nás s Kubou, tak bych řekla, že je to jako sázka do loterie. Může to být skvělé a taky vůbec nemusí. Jisté je, že se vždy připravujeme na všechno. Čím to tedy je?

Proč kolem Vánoc panuje takové opatrné očekávání a zároveň neurčité obavy?

Ze svých zkušeností bych (možná trochu optimisticky) vánoční svátky s ohledem na jejich průběh rozdělila poměrem 60:40. Víc bylo v naší minulosti bohužel takových, které byly náročné, plné frustrace a nervozity. Ta menší skupina se pak docela vydařila a já na to s láskou vzpomínám!

Třeba když v roce 2015, v jeho necelých šesti letech, byly svátky opravdu klidné a pohodové, kdy jsme zpívali koledy, společně docela normálně povečeřeli a Kuba rozdával dárky.

Nebo loni, když jsme byli poprvé na Vánoce na chalupě, nasněžilo, a my si to v tichosti přírody mohli užívat se vším všudy.

Obecně se dá asi říct, že trpělivější a klidnější býval chlapec, když byl menší. S rostoucím věkem a vědomím toho, co přijde, je nervóznější a uvnitř očividně rozhozený.

Kde hledat příčinu?

Vánoce jsou víc než jakékoliv jiné období vytržením z běžného režimu. Skoro si říkám, že by chlapec za ta léta mohl být na specifickou vánoční rutinu a všechno, co k ní patří, už zvyklý. Možná už malinko je, ale je to jen do určité míry.

Navíc, pojďme si přiznat, že zejména předvánoční čas zejména je obdobím nanejvýš divokým.

• ZRCADLENÍ: My dospělí vyzařujeme určitou nervozitu. Chceme často všechno stihnout, zvládnout a není toho málo. Jsme ve stresu a ten stres působí i na naše děti, protože ho z nás zkrátka cítí.

• SMYSLOVÉ VJEMY: Všude to předvánočně žije (nepočítám-li smutnější realitu posledních let), takže svítí světla, hrají koledy, v ulicích je více lidí, mnohdy voní svařáky a punče, a to všechno vede ke smyslové zátěži pro naše děti. No a protože smyslové přetížení je jednou z nejčastějších příčin meltdownů, je riziko nejrůznějších krizí jednoznačně zvýšené.

• VŠUDYPŘÍTOMNOST OČEKÁVÁNÍ: Ve školkách a školách se všechno točí kolem Vánoc. Jsou různé akce, speciální tematické dny, taky přichází Mikuláš a to každé dítě zvládá jinak. Je to období těšení se stejně jako období té nervozity spojené s očekáváním. Navíc děti, které mají větší potíže orientovat se v časové ose, můžou pociťovat větší stres, protože si nedokáží tak dobře ujasnit, kdy TO konečně přijde. Tam je pak opravdu nápomocné nějak vizuálně znázornit zbývající dny a postupně škrtat nebo odstřihávat (jako když končí letní prázdniny).

• ÚNAVA: Adventní čas je jedním z pravidelných období v roce, kdy už se u dětí s autismem kumuluje únava. Už toho mají dost, už potřebují odpočinek, a unavená mysl v kombinaci s předvánočním smyslovým přetížením a hektickým plněním povinností udělají zkrátka své.

Sečteno podtrženo, předvánoční čas může být natolik zatěžující, že do svátků děti vkročí už malinko rozladěné a unavené, což může být náročné pro všechny okolo, ale hlavně pro ně samotné.

Mají to tak všichni?

Každé dítě s autismem je jedinečné, stejně jako má svou určitou jedinečnou povahu a žije v určitém prostředí, obklopené blízkými doma, lidmi ve školce či škole. Nikde to tedy logicky nebude stejné. A možná řada z vás vůbec nemá s Vánocemi spojené období frustrace (co se týče dětí). Pokud ano, je to úžasné a je to nejlepší předpoklad si svátky užít v poklidu a tichosti (jak jen to v tichosti jde 🙂 ).

Možná taky ale patříte mezi rodiny, jako jsme my, a tam o záruce pohody nemůže být vůbec řeč. Stále více vnímám všechna úskalí tohoto svátečního času, a proto se každý rok opravdu snažím frustraci a nervozitu omezit na minimum jak u sebe, u nás, tak u Kuby.

Kubík miluje světýlka, radostně okukuje vánoční stromy a ozdoby v nákupních centrech, na náměstí i ve výlohách. Těší se, že koupíme stromeček, sám si vždy nazdobí větvičky u sebe v pokojíčku. Rád si zpívá koledy a jako každé dítě se těší na dárky.

Přesto na něm rok co rok pozoruju únavu a nervozitu, a zatímco předvánoční čas zpravidla jakž takž zvládne, o Vánocích ho to mnohdy doběhne a opravdu se uvolní. S uvolněním jde ven i stres, a tak si možná můžu ještě gratulovat, že zrovna letos to vypadá na delší vánoční prázdniny a mezi ukončením školy a opravdovým začátkem svátků bude mít prostor se malinko nadechnout a svou nervozitu zmírnit.

Vánoce v mých očích

Přiznám se, že nejsem věřící, a proto pro mě Vánoce mají trochu jiný význam. Odmala jsem ale byla vedena k tomu, že to je čas hlavně rodinný. Být doma s těmi, koho máte rádi, koukat spolu na pohádky, upíjet koňak a dávat si cukroví.

To mám s Vánoci spojené dodnes, přestože se na té „super pohodě“ snažím neulpívat a vlastně si užívám spíš drobné záblesky klidu a štěstí. Ona to ta idyla u krbu v červených svetrech, teplých ponožkách a se sklenkou v ruce, jak nám to do hlavy cpou reklamy, opravdu u nás nenastává.

Myslím, že je ve mně ale pořád kus toho malého dítěte, které se těší na Vánoce a na pohodu. A odmítá věřit tomu, že to bude jinak. A tak se i letos pokusím o to, aby byly vánoční svátky příjemné a milé, navzdory všemu. Pokud jste na tom podobně, mám pro vás tipy, kterými se sama řídím a které můžou být v celém procesu nápomocné.

tip č. 1

Všeho moc škodí

Vánoční světla a sváteční atmosféra venku je možná pro děti lákavá, ale dávkujte to opatrně. Nezahlcujte, nevystavujte děti smyslovému přetížení zbytečně. Mějte po ruce sluchátka, ucpávky uší, tónované brýle nebo cokoliv, co dítěti pomůže vytěsnit ty milióny zvuků a odlesků. Vánoční nákupy si obstarejte pokud možno bez nich.

tip č. 2

Kdo je připraven, není zaskočen

Co o Vánocích přijde? Jak to bude vypadat? Připomeňte jim to třeba fotkami z loňských Vánoc, nakreslete si to, napište, zajistěte dětem to, co tolik potřebují, tedy předvídatelnost. Eliminuje to alespoň část stresu.

tip č. 3

Zapojte děti

Často se tváříme, že naše děti neumí nebo nezvládnou určité věci. Jenže ono je potřeba je s tím někdy začít. Pár upatlaných vykrojených kousků cukroví nebo několik pověšených ozdob na stromku vám možná moc nepomůže, ale má hned dvojí účinek. Děti pochopí, že to je určitá práce a že to není jen tak, ale hlavně, hlavně jim to pomůže v jejich sebevědomí. Na tom je vždy dobré pracovat!

tip č. 4

Plánujte

Zkuste si před svátky rozepsat dny, které zbývají, a rozdělit své aktivity tak, ať je každý den něco a není to všechno naráz. Bude to méně stresu pro vás a tím pádem pro dítě. Navíc to pomůže dětem i v oné předvídatelnosti věcí, které se jich týkají – budou vědět, že třeba v pondělí společně pečete perníčky a v úterý slepujete linecké.

tip č. 5

Choďte ven

Ideálně do přírody. Před svátky i v jejich průběhu. Naoki Higašida, japonský chlapec s autismem, přírodu popisuje jako „všeobjímající“; příroda skutečně zklidňuje, a to i přes to, že zeleně je méně. Zanést něco do krmelce pro zvířata, vyšlápnout si kopec, nebo jít jen okukovat zmrzlý potok může být skvělá zábava.

Rozptýlí to od nervozity, popřípadě může pomoct uvolnit napětí (to jsou přesně ta místa, kde Kubovy hromy blesky zvládáme nejlépe). A nezapomeňte – není špatné počasí, je jen špatné oblečení! Navíc procházky můžou příjemně zpestřit den; na rovinu, spousta krizí vzniká taky z nudy. Tak ať vás nedožene.

tip č. 6

S návštěvami opatrně

Před Vánoci nebo během nich vždycky dbejte na to, ať dítě ví, že někdo přijde. Zařaďte mu to do režimu nebo kalendáře – kdo to bude, kdy dorazí.

A až ti lidé přijdou, nenuťte dítě do ničeho, v čem se necítí dobře. Občas bývají tlaky ze strany rodiny, občas se na děti i spěchá, aby hned rozbalilo tamto nebo ono a dalo najevo radost. Jenže naše děti prožívají a vnímají věci jinak. Je fajn v tomto smyslu budoucí návštěvu malinko připravit.

tip č. 7

Kouzelné obrázky

Když jsou děti malé, často rozdávají dárky. Jak to mají udělat, když nečtou? Vy, co mě už déle sledujete, nejspíš tušíte, že i tady pomáhají obrázky, tedy vizualizace. Místo nápisu BABIČCE tam může být její fotka, která mluví i beze slov. Je to stále stejný princip; dítě pomáhá a cítí se být užitečné a důležité, a to se opět počítá.

Zároveň se může zrovna tak stát, že se mu do toho nebude chtít, bude nervózní. Nevadí, nutit bychom neměli do ničeho. A ať už to dopadne jakkoliv, vy budete připraveni.

tip č. 8

Jeden dárek stačí

Připravte sebe i ostatní na to, že dítě často rozbalí první dárek, nadchne se a zbytek ho nebude zajímat. Je to velmi běžné a už jsem to slyšela od spousty rodičů. Já to vnímám zároveň i jako velmi krásné a skromné, méně však ti, kteří očekáváním ani nedutají a už už by chtěli, aby zrovna ten jejich dárek dítě rozbalilo.

Přitom kdo z nás to opravdu umí? Takhle intenzivně a naplno prožít jednu věc, i když jsou před námi mnohé další?

tip č. 9

Štědrá večeře

U sváteční tabule nedávejte dítěti příliš velké porce a už vůbec ne toho, co nikdy nejedlo. Pokud to není jedlík, máte téměř jistotu, že nesní nic a vy budete zklamaní.

Možná bude fajn nabídnout mu i nové věci, ale formou rautu – ať si vybere, co si dá. Třeba bez silného tlaku bude více motivováno ochutnat v ten zvláštní den společně s ostatními. Úspěch je i snězená kulička hrášku z bramborového salátu!

Pokud opravdu hodně chcete docílit toho, abyste jedli společně stejné jídlo, které dítě běžně nejí, vyžaduje to opakované nabízení a trénink…a na to už teď tolik prostoru pravděpodobně není.

tip č. 10

Žádné velké cíle

Nestanovujte si příliš vysoké cíle a buďte připraveni z nich slevit. V den D nemusí být všechno na minutu přesně a určitě ne dokonalé. Možná se dítěti nebude chtít dělat, co jste si naplánovali, ale zabaví se u hry nebo u kreslení. Neřešte to a dopřejte mu to, co jeho psychické pohodě prospívá.

Občas je těžké to balancovat (a balancování je u výchovy dětí s PAS víc než dost), ale základem je oprostit se od obecných očekávání a zvyklostí.
S našimi dětmi je přece jen vždycky všechno „tak trochu jiné“.

A nakonec – všechno začíná a končí u nás

Vy už to nejspíš víte, ale přesto to musím připomenout. Naše vnitřní pohoda a klid jsou důležité – přenášíme je na dítě. Takže si primárně zajistěte právě to, aby bylo dobře vám a abyste se sami nedostali do stresu a neběhali jak křeček v kolečku.

Co to znamená? Dobře plánujte a v rámci toho plánování zařazujte pevně i chvíle odpočinku a času pro sebe. Nechte si pomoci, máte-li od koho, zkuste více načerpat síly právě i vy jako rodiče. Upřímně, myslím, že na Vánoce není potřeba prožívat zběsilý úklid a umytá okna. Společná pohoda a klid jsou mnohem, mnohem víc. Doběhnout do Štědrého dne zřízení a unavení neprospěje vůbec nikomu.

Od srdce vám všem přeju svátky klidné, radostné a plné rozinek!